Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Výkřik do tmy

Umřel mi kamarád.
Můj nejlepší kamarád.
Můj věrný psí kamarád Benji.
Ben, Benoušek, Véna, Vénoušek, 'Hoven', 'Blbeček', Benouš...

Trpím. Brečím, nemůžu se nadechnout. Je to pro celou naši rodinu velká ztráta. Mamka nám ho donesla když sestra nastupovala do první třídy, já byla ve čtvrté. Strávil s námi skoro celý náš život. Nepamatuju si dobu, kdy jsme ho neměli. Vždycky byl s námi. Rozesmíval nás, pomáhal svou přítomností. Vím, že kdybych oplakávala kohokoliv jiného, byl by tu. Nacpal by mi tu svou hlavu do sepnutých rukou nebo do klína a rozveseloval mě. Byl u nás vždycky když nám bylo smutno, když jsme byli šťastní. Pletl se nám pod nohama, škemral o pamlsky a byl hodně 'vyčůranej'. Byl schopný se nacpat kamkoliv jen aby měl své výhody. Ale milovali jsme ho. Moc... A on nás.

Mám pocit, že mi pukne srdce. Člověk, který neměl pejska nebo nějaké déle žijící zvířátko asi nepochopí. Byl to zkrátka člen naší rodiny. Můj bratr, který odešel ve svých 17 letech. Byl …
Nejnovější příspěvky

Co, jak a proč? Velký comeback?

Dlouho jsem přemýšlela jakým článkem navázat na tolik měsíců plných neaktivity. V jednom dni mám chuť sepsat úplně všechno kolem sebe a v tom druhém zas chci zmizet z internetového prostoru a nezanechat za sebou žádnou stopu. Ne, že by to kdokoliv vůbec zaregistroval. 
Důvod je takový, že původní směr tohoto blogu a původní náplň článků už mi není tolik blízká. Ano, kosmetika mě stále zajímá, ale už ji téměř nekupuju. Doma mám sice stále spoustu rtěnek a pár paletek, ale třeba jen jedinou, téměř vyschlou řasenku, dvě tvářenky a pár pečujících věcí. Na některé kousky vám stále dlužím recenzi, ale nevím, zda vůbec má smysl je sepisovat, protože internet je jich plný. Nutit mě nemusí ani žádná spolupráce, jelikož momentálně vůbec žádnou nemám. 
Chtěla bych přijít s něčím svým, s něčím osobitým, s něčím co mě naplňuje. V poslední době, když už si něco koupím, tak si užívám ten proces sama se sebou. Ač to bude znít úchylně, tak prostě jen to, že si věc koupíte (objednáte), zaplatíte, done…

Já a #KnihaMinimalismus

Je to už docela dlouho co jsem se rozhodla trošku víc žít mimo svůj notebook, trošku offline. Stále jsem závislákem na sociálních sítích, obzvlášť Instagram - svět, kde je všechno krásné a dokonalé mě stále drží ve svých spárech. Mám neustále zvrácenou potřebu otravovat celý internet svýma selfíčkama, ukázkama toho co dělám, co jím, kde jsem nebo s kým. Přesto však po dlouhých letech mohu s klidným srdcem a svědomím říct že žiju. Snažím se každým dnem najít si něco, na co budu chtít vzpomínat i v budoucnu, něco, co mi utkví v hlavě a co mě bude posouvat dál. Snažím se postupně objevovat nová místa a města, zkouším nová jídla i přes fakt, že skoro nic nejím a nepiju. Kdoví, třeba si jednou troufnu dát v nějakém okouzlujícím podniku svou první kávu v životě a vypiju ji do dna a řeknu si, že už jsem asi dospělá a mé chuťové pohárky jsou již vytříbené. Možná si někde objednám červené víno, které mi zalahodí a k tomu mističku s olivami. A možná taky ne.

Snažím se užívat si volný čas, scháze…