Přeskočit na hlavní obsah

V peřinách - TAG

V poslední době se blogosféra plní dalšími a dalšími tagy a musím říct, že se mi líbí čím dál víc. Někdo by si možná mohl říct, proč to vlastně vzniká, ale když až tolik nepíšu deníčkovské či jinak sdílné posty o soukromém životě či mé osobě, přijde mi to jako vhodná alternativa pro vás, mé milé čtenáře. Takže vás dneska zavedu do naší ložničky a něco málo si povíme o rituálech a dalších věcech. Teď už šup na otázky a odpovědi. :)


Bez čeho neodcházím do peřin? 
Otázka docela zajímavá. Ráda bych zde napsala, že do peřin odcházím vyrovnaná, klidná, voňavá... ale z toho všeho platí jen poslední bod. Do postele zásadně  chodím vykoupaná. Čistá, voňavá. Odlíčená. Musím si dát alespoň krátkou sprchu, hodit na sebe noční košili a pak se teprve můžu jít zapelešit. Také nechodím do peřin bez svého milého, pokud zrovna nehraje nějakou tu svou 'gejm' nebo nejdu spát extrémně brzo. Takže asi tak.


Svůdné sansoussi nebo pohodlné pyžamo?
Svůdně 'cosi' nevím co znamená, ale svoje noční oblečení zrovna za sexy či svůdně nepovažuji. Ale taky musím říct, že v klasickém pyžamu se zkrátka necítím. Neusnu ani v teplácích, ani v kraťasích, zkrátka v ničem co má nohavice. Pro mě je to tedy noční košilka. Přes léto nějaká chladivá, přes zimu bavlněná, aspoň ke kolenům. (Moje žabkoidní s pejsem, haf) Zásadně taky nespím v ponožkách. Vše co mám na nohou vždy nějakou záhadou ráno najdu na zemi. To samé při pokusu sblížit se s pyžamovými kalhotami. Jsem divná?


Kniha? 
Ano, jsou dny kdy mne kniha ukolíbá k líbeznému spánku, jsou dny kdy knížku poslintám na místě, kde můj mozek přestal vnímat písmenka a pak jsou dny, kdy čučím do telefonu a čtu si vaše blogové příspěvky. Momentálně mám rozečtené tři knihy, z toho k jedné se mi vůbec nechce vracet. Musím říct, že Upíří deníky v knižním provedení mě tak nějak zklamaly. První 4 díly super, ale teď se to tak divně táhne, že si raději pustím seriál... Sorry.

Bram Stoker - Dracula (momentálně rozečtená...) 

Kosmetický rituál? 
V podstatě jen ta sprcha a odlíčení. Každý večer nehledě na to, jak moc makeupu a všelijakých šminek na sobě můj obličej má, se odličuji nebo alespoň čistím pleť. Všechno ostatní flákám. Vlasy si umývám 1x za 3-4 dny, protože vícekrát to mé vlasy nepotřebují a já jsem ráda, že je ani nemusím zatěžovat. Tělová péče jde mimo mne, peeling si udělám když si vzpomenu, pleťovou masku si na obličej napatlám když mám čas a nohy krémuju hlavně v zimě a pak se rochňám s pocitem neodolatelnosti v chlupatých ponožkách, dokud neusoudím, že už je potřeba jít spát a ponožky sundat... :D  Jen si tak říkám, že bych možná mohla začít aplikovat na noc nějaký krém, abych nebyla za pár let scvrklá.

Jeden z večerních relaxů... 
Sklenička něčeho dobrého před spaním?
Ne díky. Nikdy by nezůstalo u jedné skleničky a já když se opiju, tak nemůžu ležet a už vůbec spát. Motá se mi hlava a mám pocit, že se každou chvíli pozvracím. Takže ne. Před spaním se napiju toho, co doma máme, ale alkohol to rozhodně není. (Ne že bychom neměli plný stojan flašek! :D) Navíc jak bych potom vstala ve 4 ráno? :O

Chrápu?
Ráda bych napsala, že ve spánku jsem nejroztomilejší na světě, že neslintám, nechrápu, nemluvím ze spaní a nejsem náměsíčná. Ale bohužel. Jsem taky jen člověk a to dost podivný. Nechrápu, nemám-li rýmu, ale mluvím ze spaní, nebo jsem tedy mluvívala a dost. Doteď si pamatuju jak mi vyprávěli, že jsem se ve spánku se ségrou hádala, ať mi k večeři nechá kuřecí prso, že nechci stehno... :D A náměsíčná jsem taky, málokdy ale jo. Tady jedna historka z natáčení.

Spala jsem u dědy, na gauči. Ostatní byli vzhůru, mohlo mi být tak pět. A já vstala z gauče. Naučená, jakým směrem je záchod u nás doma, jsem si to štrádovala k protilehlé zdi. Odsunula jsem obrovskou palmu v květináči a začala zoufale bušit do zdi, v domnění, že jsou to dveře a někdo mě nechce pustit vyčůrat se. No, asi mi to po chvíli došlo a šla jsem si zase lehnout bez toho, aniž bych na ten záchod vůbec došla. Uhm. 

Snídaně do postele?
Proč ne. Překvápka mám ráda, ale sama bych si snídani do postele nedělala. Přece jen ty drobky a další nepěknosti na prostěradle nepotřebuju... :D Navíc v pracovní dny snídám jen tak aby se neřeklo při malování obličeje a chystáním se do práce. Někdy snídám až ve vlaku.

Co vy? Jak jste na tom s večerními rituály? Dáváte si něco ostřejšího k pití? Máte rády pyžama nebo spíte také zásadně jen v košilích? Budu se těšit na vaše komentáře. Jestli jste tento tag dělaly, určitě mi dejte vědět v komentářích. .) 

Komentáře

  1. Mám raději pyžama a spím v teplých chlupatých ponožkách, pokud se zrovna nejedná o tropickou noc. Nevím proč, ale když spím bez ponožek, tak mě ráno vždycky bolí v krku :D A navíc, co si budeme povídat, je to velice svůdné, takže už jenom z tohoto důvodu se to vyplatí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hehe, takže přesný opak mne. No nevadí. :D

      Vymazat
  2. Hadka o kureci prso me pobavila:DD no jinak ponozky taky uplne nesnasim ale krataskovy pyzamko miluju :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se směješ... :D Já ho možná jednou taky snesu, ale momentálně v té fázi fakt nejsem... :D

      Vymazat
  3. snídaně do postele miluju :D akorát ty drobky pak už ne :D co se týše taky před spaním se musím vždy odlíčit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hehe, jsem ráda, že se shodneme. :)

      Vymazat

Okomentovat

Moc děkuji za jakoukoli zpětnou vazbu. Moc si vážím všech Tvých komentářů. Díky za slova chvály i konstruktivní kritiku.